Čtyři filmy a spin-off, kdo by to před více než deseti lety tipoval. A hle, wičí značka neztrácí na atraktivitě a zabijácké univerzum se rozrůstá. Ana de Armas v řadách Ruské Romy vyráží jak jinak než za pomstou, hlavně ale za pokořením vysoké akční laťky téhle franšízy.
Balerína, 2025, 125', US Larry D. Horricks / Lionsgate
RECENZE (JB) — Znovu a téměr stejně – šablona se od Wicka nemění, jen charakter a pár kulis, zbytek je stále ta osvědčená záminka pro orgastickou akční choreografii. Co dělalo WickaWickem, tu ale částečně schází – vypiplaným akčním střílečko-mlátičkám tentokrát nesekunduje Reevesova opotřebenost, daná už jen tím, že Keanu má svůj věk, stejně tak ale důrazem kladeným na to, že jeho vzezření s ubíhajícím dějem alespoň zhruba reflektuje, že John prostě dostává pořád větší a větší nářez. Balerína v tomhle hodně šidí – odpouští si sice pády z 15 metrů, v kontextu vlastních kolizí se sklem, nábytkem i hlavami ale působí pořád až moc svěže. Přitom Ana de Armas do toho vkládá velmi ocenitelnou vervu a trocha lepší stylizace by ji určitě prodala líp.
Murray Close / Lionsgate
Příběhově je Balerína kdesi v šedé zóně – děje je dost na to, aby film měl kam spět, nemá ale dost substance, jíž by si obhájil vyšší účel než jen být záminkou pro bitky a výbuchy. Kdyby se scénář držel trochu víc při zemi a nezkoušel přihazovat zvraty a emoce, možná by mu to prošlo, takhle ale až příliš okatě dává najevo, jak banální je. Což je člověku při plamenometním showdownu sice jedno, ale na celkovém dojmu se to prostě podepíše. Poněkud naprázdno vyzní i zkratkovitá úvodní tréninková montáž s poselstvím “Fight like a girl”, které se ve zbytku filmu nijak moc neúročí a působí spíš jako samoúčelné a marnotratné ždímnutí feminismu.☞ PINBACKER
HODNOCENÍ (JB) — Že Baleríniny snahy o trochu větší emoční grády často kloužou kamsi mimo značku, není katastrofa, protože talířové bitky a praktické plameny baví tak, jak mají. Ne každý možná udrží ve zběsilé kadenci pozornost, ale kdykoliv se probere z případného zamyšlení, film ho ochotně opět zabaví. Škoda že se nešlo důrazněji do potu, krve a hnusu, nebo aspoň do víc než jednoho škrábance na Anině tváří potom, co hlavou rozmlátí x skleněných tabulí.
RECENZE (AH) — Ana de Armas tam ve finále zdárně doskáče, s “odřenejma”, ale vlastně vcelku obstojně. To, co mohla před pár lety táhnout třeba Charlize Theron (nebo teď již plameny z Maxe ošlehaná Anya Taylor-Joy), teď zastupuje křehká kráska, ženuška s pomstychtivou misí, co pod křidélky Ruska Roma páchá jednu ošklivost za druhou (a nic moc se jí u toho nestane). Svět zabijáků, co po smrti svých domácích mazlíčků berou spravedlnost do vlastních rukou, se po panu Wickovi rozrůstá o další personu, jejíž pozadí a důvody jsou pouze nutnou podmínkou pro dvouhodinový veletoč týmu kaskadérů, co momentálně hraje v popkornové kinematografii tu nejvyšší ligu.
Larry D. Horricks / Lionsgate
Akčních nápadů obsahuje Balerína dostatek na to, aby se dala považovat za nadprůměrný příspěvek do bažiny žánru, jehož přežitost Chad Stahelski s Wickem transformoval do přednosti. K aktualizaci filmového oboru kopů a kotoulů před deseti lety přispěl stoicismus chladně přesného hrdiny reevesovského typu, přimíchejte oddání řemeslu, měsíce tréninků na střelnicích a týdny v péči mistrů bojových umění. Balerína v tomhle ohledu dostává snožku paradoxně od Wicka samotného, jehož fanservisová přítomnost ve snímku zastavuje děj a boří i to mikronapětí, jež Len Wiseman stihne vybudovat. Během házení granátů a rozdávání pěstí dostává Armas nesmrtelnost a kinematografické drama se mění do efektní demonstrace řemesla pohybu a dynamiky scény. Nic víc.☞ PINBACKER
napsal Jakub B.
napsal Adam H.